Bohumil Jirásek

Bohumil Jirásek (1931 Pavlíkov - 2021 Plzeň) byl spisovatel, literární vědec a vysokoškolský pedagog FPE ZČU v Plzni, který se věnuje české literatuře konce 19. a první poloviny 20. století, zároveň analýze a interpretaci literárních textů. Vysokoškolského vzdělání nabyl 1956 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vystudoval češtinu s ruštinou. Kandidátem věd o umění se stal tamtéž v roce 1968, kdy obhájil dizertační práci Proměny reflexivní lyriky na přelomu 20. a 30. let. O rok dříve získal akademický titul PhDr. prací Reflexivní prvky v milostné lyrice S. K. Neumanna a Přírodní lyrika S. K. Neumanna v 30. letech. Jmenování docentem české literatury se uskutečnilo 1986 na FF Univerzity Palackého v Olomouci. 

Duchovní přítomnost Bohumila Jiráska v české literatuře má ukotvení tříhranné: pedagogické, umělecké a vědecké. Pomyslná cesta vlakem do Plzně, kde roku 1965 vystoupil Bohumil Jirásek natrvalo, vedla přes Prahu a Karlovy Vary. Všude se uplatnil jako vysokoškolský pedagog: v Praze na katedře slavistiky a bohemistiky Vysoké školy ruského jazyka a literatury, v Karlových Varech na Pedagogickém institutu. V Plzni působil přes tři desetiletí na Pedagogické fakultě jako literární historik. Rodným krajem Bohumila Jiráska je Rakovnicko: narodil se 15. ledna 1931 v Pavlíkově. Jako dvacetiletý úspěšně ukončil gymnazijní studia v Rakovníku a v letech 1951 - 1956 studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Z jeho publikačních počinů patří k nejnosnějším monografie Ladislava Stehlíka, kterou vydalo nakladatelství Československý spisovatel v Praze (1985). Plzeňskému kulturnímu prostředí je známo dvanáct Jiráskových fejetonů v Kalendáři plzeňském (1998) a prozaický titul Loučení po západu slunce (1987). Příznivci literární historie znají Jiráskovy Souboje s Apollónem (1998) i spoluautorsky napsaný Literární život v Plzni v letech 1918 - 1948 (1981). V roce 2001 vycházel elektronicky výběr autorových Plzeňských fejetonů.