Daniela Kovářová radí, jak přežít krizi v rodině
Právě vyšla kniha Daniely Kovářové a Maxe Kašparů s názvem Jak přežít krizi v rodině s podtitulem Příběhy z rodinného práva.
Manželství nebo nesezdané soužití? Jak se rychle rozvést? A rozvádět se vůbec? Musí mě dítě poslechnout? Do jakého věku? Jak mám přinutit manžela, aby se ke mně vrátil? Jak vysoudit styk se synem či s dcerou? Jde to vůbec? Pomůže mi soud, anebo si musíme pomoci sami? Jak se smířit s nevěrou, se samotou, se zradou a s neúspěchem?
Deset nejčastějších konfliktů a problematických právních situací v deseti příbězích a odborných pohledech právníka a psychiatra. Známá advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová a neméně známý psychiatr a vlídný glosátor veřejného dění Max Kašparů si sami kladou otázky a odpovídají na ně s mnohaletou praktickou zkušeností, s nadsázkou a s vtipem a čtenářům poskytují řadu adresných doporučení. Nevěra jako téma dnešní doby a bonus navíc. Co jiného byste si přáli přečíst po skončení nouzového stavu?
Vydalo nakladatelství Universum (EUROMEDIA GROUP a.s.), rok vydání 2020, 224 stran, pevná vazba
Ukázka z knihy:
Eva poznala Adama ve svých šestnácti. Byl o deset let starší, o dvě hlavy větší a o mnoho moudřejší. Znal odpovědi na všechny otázky, přečetl spoustu knih a vším tím věděním jí velmi imponoval. Její rodiče se známostí nesouhlasili, a tak se k němu odstěhovala hned po maturitě. Nastoupila jako recepční do okresní nemocnice na dohled od domu, kde bydleli. Učil ji všemu, co o světě potřebovala vědět. Líbilo se jí, že o ni pečoval, že ji nechtěl nikam pouštět samotnou, že na ni po práci čekal na vrátnici nemocnice a že byli pořád jenom spolu. Nakoupil jí oblečení a radil jí, co si má ráno vzít na sebe.
Měl rád přírodní ženy. Když se chtěla do práce malovat, něžně jí to rozmluvil, protože nenalíčená je nejkrásnější.
"Jsi tak přirozeně krásná, že žádná líčidla nepotřebuješ," přesvědčoval ji. "Nemusíš si ani lakovat nehty nebo barvit vlasy. Mám tě rád přesně takovou, jakou tě matka příroda stvořila."
Eva byla na vrcholu blaha. Nadšeně o Adamovi vyprávěla kamarádkám, ty však jím nebyly příliš nadšeny. "Neměla bys ho nechat, aby tě tak ovlivňoval," tvrdily jí. Se smíchem mu to večer líčila.
"Tak se na ně vykašli a buď jen se mnou," smál se také a majetnicky ji objímal.
Když spolu navštívili jeho kamarády, lichotilo Evě, že byl stále s ní a žárlivě ji střežil. To před ním nikdy žádný stejně starý kluk nedělal. Byla moc šťastná a ráda by se o to štěstí podělila i s rodiči. Jednou zavolala matce, ale ta o něm nechtěla nic slyšet.
"Sama sis ho vybrala proti naší vůli," odbyla Evu. "Až se ti to štěstí pokazí, pamatuj, že jsme tě varovali."